
Kdybychom na sebe pohlíželi
pouze vnitřním zrakem
a ctili svůj pocit z toho plynoucí,
vypadali bychom jinak, pomaleji stárnuli
a měli spoustu energie.
Tu bohužel vyplýtváne na odsudky vlastní mysli a emoce z toho plynoucí.
Místo toho, abychom byli v sobě mocní,
jsme bezmocní a z toho nemocní.
Jsme posedlí zrcadlením, sebeodrazy
a chválou zvenčí. Je snadnější být někým jiným anebo nikým.
Zapomněli jsme na sebe.
iva dechživota