PROBOUZENÍ V JINÉM KOUTU VESMÍRU


Probouzíme se jinak.
Letos přichází naplno totální změna pravidel.
Už dlouho víme, že skrze informaci zvenčí
to není to pravé. Pomalost procesu ji načíst,
získat skrze ni zkušenost a zjistit,
že tohle není moje cesta, je toho dávno důkazem.
Zdržuje nás to, přestože to vyvolává pocit nestíhání
a neustále se zrychlujícího času.
Je to pouhý klam naší mysli.
Cesta dál už pro nás letos povede jinudy.
Rychle a přímo.
Země se ocitla v jiném koutu Vesmíru.
Znova na startu začínáme od začátku.
Je štěstím začátečníka cítit vítr v plachtách,
bez ohledu na to jaký vztah jsme doposud
měli ke své cestě životem.
Potřebujeme se na sebe znovu naloudovat.
Spojit se v sobě nanovo a jinak.
Propojit naplno tělesnost do hloubi její podstaty,
od úrovně buněčné paměti až na úroveň kosmickou.
Bude to zřejmě ne úplně příjemné a bude to i bolet.
Jiným způsobem propojit svá těla
se tak letos stane osobní výzvou pro každého,
kdo ještě naslouchá skutečnému životu
a odmítá jen přežívat.
Možnost je otevřená všem a je dobrovolná.
Zkušenosti z ní je možné pouze sdílet,
nelze je následovat. Doba guruů je definitivně za námi.
Pro mnohé z nás bude těžké přijmout fakt,
že princip jak jít životem dál, neseme pouze v sobě.
Nebudeme-li to následovat, ohnivý kůň nás klidně
vyhodí ze sedla, bude nás po cestě divoce vláčet
a možná nás i podupe svými horkými kopyty.
Nastane zřejmě panika. Jak vlastní směr objevit?
Jak budu pokračovat dál bez všech chytrých
pomocníků, odborně míněných rad, rychlých návodů
a objevných metod? Přestat hledat venku?
Bojím se podívat dovnitř. Mám strach.
Co když tam bude jen prázdnota?
Zkus to a uvidíš. Nemáš se čeho obávat,
pokud jsi v souladu se změnami na planetě Zemi.
Ono to půjde dál s námi i bez nás.
Vzniknou miliony cest, každá povede jiným způsobem,
poplyne jinou rychlosti a bude jinak dlouhá.
Není pro koho a proč je zaznamenávat.
Každá je jen ta jeho.
Všechny ty báje, vytvořené o vzestupu i záblescích
pozbydou na důležitosti a časem budou zapomenuty.
My s klidem na srdci nechejme toto vše za sebou.

Už vážně nemusíme poslouchat rady
ani drezúrovat svá těla vhodným cvičením,
ani si cokoliv nechat opravit v tělech
pouze z hlediska vnějšího pohledu.
Dejme tělům šanci si říct, co potřebují.
Každý sám sebe obdarujme možností vlastní cesty.
Uvolněme prostor v sobě se skutečně poznat,
naučme se tělem načítat obrazy
a hbitě rozpoznat stav dění.
Schopnost umět kdykoliv přenastavit
svoji vlastní realitu je zdravým a konečným
výstupem celého procesu.
K tomu máme a potřebujeme SVÉ TĚLO.
Mnohé z toho co vytváříme, bude letos
konfrontováno s pády.
Nemůžeme dále tvořit venku,
nebudeme-li primárně sebou.
Neudrží se to v nové hmotné podobě.
Na Zemi se vše otočilo vzhůru nohama.
To proto vnímáme takový nárůst osobních krachů,
změn k horšímu a toliko rozčarování ve vztazích.
Extrémnost výskytu některých nemocí a úmrtí
v mladém věku nás šokuje. Děti mají psychické ataky.
Přehlcenost informačního světa nás dohání
už raději vůbec nečíst. Jen samé neporozumění.
My “ještě lidé” už jsme unaveni z tohoto chaosu.
Přesto jsme a budeme nadále vedeni
pozemským magnetismem do hloubi sebe
a kosmickým zářením ke své prapodstatě.
Darujme si čas a zkusme dopočkat.
Vstupme do roku nových začátků s rozvahou,
neboť rok co nás právě minul byl pouhou rozcvičkou.
11.1. 2026 iva dechživota

Iva Hastíková
Terapeutka psychosomatiky a frekvenční medicíny.
Průvodkyně k harmonii těla a prostoru.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *